Československý rozhlas
Československý rozhlas, do 1993 předchůdce Českého rozhlasu a Slovenského rozhlasu. Samostatná organizace s celostátní působností, sloužící masové informaci a v období totalitní vlády v býv. kom. Československu po 1948 sloužil i k politické propagandě; podléhal vládě býv. Československa. Vysílal v pěti hl. programech (Hvězda, Praha, Bratislava, Vltava, Devín) polit. zpravodajství, publicistiku, umělecko-slovesné, hud., výchovně vzdělávací a sport. pořady. Uspořádání Čs. rozhlasu vyplývalo z federativního členění státu; zákl. organizační celky, Č. rozhlas a Sl. rozhlas, podléhaly ústřednímu vedení v Praze v čele s ústředním ředitelem (od 1970 J. Riško). Vysílání Čs. rozhlasu se členilo na tři zákl. typy vysílacích okruhů: celostátní stanice Hvězda (od 1971) vysílala na dlouhých a stř. vlnách a v pásmu VKV (od 1968) program v č. a sl. řeči s převahou polit. zpravodajství, publicistiky, zábavné a taneční hud.; stanice Praha a Bratislava na stř. vlnách a v pásmu VKV program všeobecného zaměření; stanice Vltava a Devín (obě od 1971) šířily v pásmu VKV zejm. relace um. a výchovně vzdělávacího zaměření. Hvězda vysílala nepřetržitě 24 hodin, ostatní okruhy měly v noci několikahodinovou přestávku. Kromě toho se připravovaly zvl. programy pro kraje a pro hl. města Prahu a Bratislavu, pro národnostní menšiny žijící v ČSSR (maď., ukr., pol. a něm.) a pro zahr. (v devíti jaz.). - Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. 5. 1923 v Praze, na Slovensku 3. 8. 1926 v Bratislavě. Jednotný Čs. rozhlas vznikl 28. 4. 1948 zestátněním a sjednocením Č. a Sl. rozhlasu. Čs. rozhlas byl členem Mezinárodní rozhlasové a televizní organizace (OIRT). Jeho nástupcem v ČR se stal Český rozhlas.
