Čína stát
Čína, Čínská lidová republika, ČLR, Cung-chua žen-min kung-che-kuo social. stát ve vých. a střední Asii; 9 596 691 km22, 1 302 51 mil. obyv. (2002) srovnej 1 031 88 mil. obyv. (1982), 94% Číňanů (Chanů) a asi 50 dalších národností; věřící se hlásí ke konfucianismu, buddhismu a taoismu; úřední jaz. čínština (na základě pekingského dialektu), hl.m. Peking. Pobřeží Č. je poměrně členité, na S Žluté moře se zálivem Pochajským, dále Východočínské moře s ostrovem Tchaj-wanem a Jihočínské s Chaj-nanem aj. Jádrem geol. stavby je rozsáhlá čínská tabule, která byla pozdějšími horotvornými pohyby rozlámána na jednotlivé masívy. Hercynským vrásněním byla na okrajích tabule vyzdvižena h. pásma, která jsou základem Pamíru, Tchien-šanu, Kchun-lunu, Nan-šanu aj. V druhohorách byla tzv. jenšanským vrásněním postižena vých. Č. a jihočín. masív; v třetihorách byla alpskohimálajským vrásněním připojena od J horstva Himálaj, Transhimálaj, Karakorum a byla vyzdvižena Tibetská náhorní plošina. Z Pamíru vybíhají velehorská pásma Tchien-šanu, Kchun-lunu, Karakorumu, Transhimálaje a Himálaje (s nejvyšším h. masívem Mount Everest, 8 848 m n.m., na hranicích Č. a Nepálu). Mezi Kchun-lunem, Tchien-šanem a Altyn-taghem je uzavřena rozsáhlá bezodtoká Tarimská pánev s pouští Takla-Makan. - Na S přechází do Č. z již. Mongolska rozsáhlá poušť Gobi. K V se území snižuje, převládají zde nížíny a pahorkatiny se sprašemi o velké mocnosti, hl. v Severočín. hornatině a Velké čín. nížině. Na JV Jihočín. hornatina a plošina Kuejčouská. - Ložiska kamenného uhlí jsou hl. v sv. Č. a v provinciích San-si a Sen-si, Che-pej a S'-čchuan; ložiska ropy jsou v Ujgurské AO Sin-ťiang, v provincii Kan-su, S,čchuan a Čching-chaj; ložiska zemního plynu jsou v Čchajdamské pánvi a při úpatí Tchien-šanu; perspektivní jsou i ložiska ve Východočín. moři a zásoby hořlavých břidlic v sv. a již. Číně. Ložiska rud železa (provincie Liao-ning, m. An-šan), cínu, wolframu, molybdenu, mědi, olova, antimonu, kobaltu, vanadu a zlata; bauxitu, kamenné soli a jiných nerudných surovin. Většina povrchu Č. je odvodňována do okrajových moří Tichého oceánu, pouze 10% do Indického oceánu. Největší ř. je Jang-c,-ťiang s množstvím jezer na dolním toku, která částečně regulují vodní stav. Žlutá řeka na dolním toku teče vyvýšeným korytem chráněným hrázemi. Na dolním toku je spojena Velkým průplavem s ř. Jang-c,-ťiang. Amur je nejdelší sladkovodní hranicí na světě, nejvodnější ř. již. Č. je Si-ťiang. V jezeru Lopnor končí největší ř. záp. Č. Tarim; v bezodtokých pánvích záp. Č. a Tibetské náhorní plošiny je množství jezer různého původu, např. Kukunor, Tengrinor aj. - Rozlehlé území Č. má velké klimatické rozdíly. Většina pevninského území je v sev. mírném pásu, který na J přechází v subtrop. a na již. pobřeží a ostrovech v trop. pás. Velehorské oblasti mají vysokohorské podnebí s věčným sněhem a ledem. Č. ochlazují studené vzdušné proudy vanoucí v zimě z oblasti vysokého tlaku nad Mongolskem a vých. Sibiří. Srážky přináší letní monzum od J a JV, neproniká již za Nan-šan a Severočín. hornatinu, proto je podnebí záp. Č. extrémně kontinentální. Průměrná teplota ledna od -24 °C na S do 18°C na J, června od 20°C do 28°C; srážky roč. od 2 500 mm na J a V do 50 mm na S a Z. - Půdy sv. Č. jsou většinou podzolové, při menším množství srážek kaštanové a v suchých oblastech šedozemě až pouštní (hl. v záp. Č.), v horách h. louky a velehorský reliéf. Půdy vhodné pro zeměd. jsou ve vých. Č., mezi Zlutou ř. a Jang-c'-ťiang, to jsou hnědozemě a spraše, v již. Č. červenozemě a půdy lateritové. Při dolních tocích ř. jsou půdy bohaté na minerály, ale chudé na humus. Rostlinstvo a živočišstvo má vzhledem k rozloze Č. přirozené podmínky pro nejrůznější druhy, vzhledem ke klimatickým poměrům se dělí na suchou stepní a pouštní oblast a vlhkou oblast vých., kde byla část přeměněna v kult. step. Na SV lesy mírného pásma, jehličnaté typu sibiřské tajgy až listnaté opadavé, dále k J lesy subtrop. (dub, buk, lípa, borovice, cesmína, cypřiš, vavřín) a trop. pásma. U Jihočín. moře blahovičník, teak, liány, v záp. Č. suchomilné trávy, saxaul, pelyněk, v horách jalovec, traviny, lišejníky. Pestré živočišstvo - medvěd, jelen, sobol, hranostaj, kuna, kabar pižmový, hlodavci, opice a poloopice, gazela, antilopa, kulan, jak aj. Ochrana přírody: obnovují se lesy a provádí se ochranné zalesňování ve sprašových oblastech postižených erozí a v polopouštích. Do 1980 vyhlášeno asi 50 chráněných přír. území, zaujímajících 0,16% celkové rozlohy státu; z nich 26 je registrováno OSN, mezi nimi 3 biosférické rezervace: největší Čangbajšan, dále Wenčuan Wolong o rozloze 200 000 ha, kde se realizuje amer.-čín. projekt výzkumu a záchrany pandy velké, Ailuropoda melanoleuca. - Národní hospodářství: po vzniku ČLR rozvoj prům. zeměd. social. kolektivního typu. Počáteční období obnovy nár. hosp. a plánovitého rozvoje bylo koncem 50.let přerušeno ekon. politikou velkého skoku; od 1966 nár. hosp. negativně ovlivnila kult. revoluce. Vysokému tempu ekon. růstu v poslední dekádě 20. st. a počátku 21. st. v pobřežních oblastech orientovaných na lehký exportní průmyslu kontrastuje těžkopádný těžký prům. většinou ve vnitrozemí(včetně zbrojního) Stále většího významu nabývá prům. energetiky (hl. elektrárny tepelné), stroj., automobilový, el.tech., chem., hut. (železo i barevné kovy a hliník). Dále roste podíl lehkého prům. v hrubé produkci výr. (nad 50%, 1996). Jeho hl. odvětvím je prům. text. (bavlnářský, hedvábnický i chem. vláken). Prům. potr. je zaměřen na zpracování rýže, olejnin, dále prům. masný, konzervárenský, cukrovarnický aj., hl. odvětvím prům. stav. hmot je cementárenský; tradiční je prům. keramiky, sklář. a papírenský. Úroveň zeměd. je dosud nízká, jeho mechanizace stále nedostatečná. Obdělávaná půda zaujímá asi 11,5%, louky a pastviny 18,6% a lesy asi 10%; 1/3 půdy se zavodňuje. Hl. zeměd. plodinou je rýže, která je základem obživy obyv., dále se pěstuje pšenice, čirok, kukuřice, ječmen, čumiza. luštěniny, brambory, batáty, cukrová třtina a řepa; z text. plodin je nejdůležitější bavlník, ramie, konopí, juta a len. Olejniny jsou zastoupeny podzemnicí olejnou, řepkou, sezamem, sójou, slunečnicí aj.; význ. je pěstování čajovníku, tabáku, subtrop. a trop. ovoce, vinné révy. V živoč. výr. převládá chov prasat (přední svět. místo), drůbeže, skotu, ovcí, koní, jaků, chov bource morušového. Rybolov ř. i mořský; těžba dřeva především v sv. a jz. oblasti. - Doprava hl. žel. (52 005 km, tilu, řemeslných um. výrobků; dovoz strojů a zařízení, investičních celků, dop. prostředků, speciálních ocelí, prům. hnojiv, obilí. Do 60. let se 70% zahr. obch. uskutečnilo s býv. social. zeměmi, po té se Č. orientuje na rozvninuté kap. státy USA, Japonsko, Velkou Británii, SNR, Macao a Hongkong (od 1987 součást Č. jako jedno území s dvěma různými státními systémy). Měna: 1 juan = 10 ťiao = 100 fenů. - Státní zřízení: republika, nejvyšší orgán státní moci je Všečín. shromáždění lid. zástupců, VSLZ (3 453 poslanců, které volí na pětileté období shromáždění lid. zástupců v provinciích, auton. oblastech a městech pod ústřední správou, a v Čín. lid. armádě). VSLZ volí stálý výbor, který schvaluje předsedu ČLR a složení státní rady (vláda). V čele vlády je předseda státní rady. Polit. strany a spol. organizace: Kom. strana Číny, od 1949 vedoucí strana; všechny polit. strany za "kult. rev." pozastavily činnost nebo byly rozbity. Později obnovila plnou činnost pouze Kom. strana. Odbory: Všečín. federace odborů. - Adm. se Č. člení na 22 provincií, 5 autonomních oblastí a 3 samosprávná města. V.t. tabulku Čína - správní rozdělení.
