únorová revoluce v Rusku 1917
únorová revoluce v Rusku 1917, druhá dem. revoluce v Rusku, jíž bylo svrženo samoděržaví. Navázala na revoluci z počátku století (viz ruská revoluce 1905-07). Byla vyústěním rev. situace narůstající v Rusku 1916 v důsledku vrcholící krize carismu v podmínkách 1.svět. války (hosp. rozvrat, voj. neúspěchy, prohlubující se rozpory mezi vládnoucími špičkami). Zatímco mezi generalitou a burž. statkářskou opozicí se vedla od zač. 1917 jednání o sesazení cara Mikuláše II., byla většina prům. center země postupně zachvácena vlnou stávek - 10. 3. (25. 2.) 1917 zahájena gen. polit. stávka v Petrohradě. K širokým lid. masám, žádajícím zlepšení zásobování, ukončení války i odstranění samoděržaví, se připojila 12. 3. (27. 2.) 1917 část petrohradské posádky; pod náporem povstalých vojáků a dělníků se 12. a 13. 3. (27. a 28. 2.) zhroutila carská moc v Petrohradě i v ostatních význ. centrech Ruska. Spontánně vznikaly sověty děl. a voj. zástupců (zprvu pod vlivem maloburž. levice - eserů a menševiků); 12. 3. (27. 2.) vytvořen Prozatímní výbor stát. dumy, zárodek Prozatímní vlády, ustavené 15. (2.) 3. a představující platformu liberální burž. Po abdikaci Mikuláše II. 15. (2.) 3. 1917 a po ztroskotání pokusů o vytvoření konstituční monarchie se Rusko stalo burž. dem. republikou; v programu Prozatímní vlády slíbeny všechny dem. svobody, všeobecná amnestie, zrušení národnostních, náb. a rasových přehrad ap. - Dvojvládí sovětů a Prozatímní vlády, vzniklé za únorové revoluce, trvalo až do krvavě potlačených demonstrací v červenci 1917. Bolševická strana řídila z ilegality přípravy a provedení ozbrojeného povstání proletariátu, který vítězstvím VŘSR nastolil vládu sovětů. - Unorová revoluce měla velký ohlas v řadě evr. zemí, zejm. pak v Rakousko-Uhersku, kde ovlivnila další postup nár. osvob. zápasu slovanských národů.
