íránské výtvarné umění
íránské výtvarné umění, od 5.tis. př.n.l. neolitické kult. s tzv. pestrou keramikou,později drobné terakotové figurky, řezba a šperky; od 4.tis. v těsném vztahu s mezopotámským um. (elamské um.). Ve 2.tis. se rozvíjelo um. horských kmenů souvisící s eurasijským zvěrným stylem (luristánské bronzy); v l .tis. se formovalo umění médské a perské říše, vycházející z mezopotámského urbanismu a reliéfního um.; achaimenovské dvorské um., ovlivňované um. Urartu a řec. oblasti, rozvíjelo v arch. věžovité a stupňovité kultovní stavby a skalní hroby (Nakše-Rustam), m. a palácovou arch. (Pasargady, Persepolis, Suzy), zejm. reprezentativní typ kvadratické sloupové audienční síně s monumentálním vstupním schodištěm (apadana), zdobené reliéfními orthostaty (bysta Ahura Mazdy na okřídleném disku, ceremoniální scény, lovecké výjevy, procesí poddaných národů), zoomorfními hlavicemi (býk, kůň), portály s monumentálními plastikami lamassu. Soch. reprezentují skalní reliéfy (Behistún), um. řemeslo, toreutika, zlatnictví, inkrustace a email. Po helénistickém období doznívajícím v řecko-baktrijské oblasti formovalo se od 2.pol. 3.st. př.n.l. parthské umění, navazující na achaimenovské a helénistické tradice a oživující eurasijské um. zvěrného stylu; palácová arch. (Ktésifon, Hatra, Merv) je obohacena motivem ívánu (z jedné strany otevřené klenuté vstupní haly) odvozeným z apadany, barevnými štuky a glazovanými terakotami, ornamentální, mal. a mozaikovou výzdobou interiérů. Soch. přechází od profilu ke strnulému frontálnímu zobrazení (antropomorfní sarkofágy, panovnické jezdecké portréty, triumfální mithraistické náměty, skalní reliéfy); sásánovské um. rozvíjelo zejm. kopulovou arch. s barevnými prvky a dekorativními vlysy a um. řemeslo (gobelínové tech., kobaltové glazury, email). I. v. u. výrazně ovlivnilo islámskou arch. (íván jako vstupní prostor mešity) a raně kř. umění (Dura-Európos); od 8.st. ve sféře islámského umění.
