škrob
škrob, polysacharid, složitá org. makromolek. látka složená z amylózy a amylopektinu, tvořených několika tisíci molekulami glukózy; konečný produkt fotosyntézy v rostl. Patří mezi fyziol. a hosp. nejdůl. polysacharidy. Je zásobní látkou v některých rostlinách (bramborech, kukuřici, pšenici, rýži). Š. není alkoholicky zkvasitelný, teprve enzymaticky se odbourává na zkvasitelné sacharidy. Zahříváním š. se tvoří škrobový maz, jeho hydrolýzou vzniká škrobový sirup, škrobový cukr a glukóza. Pražením š. se tvoří dextrin. Š. se používá např. v potr. v kvasném prům., pro výr. škrobových derivátů.
