Řím
Řím, it. Roma - hl. m. Itálie, středisko kr. Lazio a provinční m. na Apeninském poloostrově, na Tibeře; 209 km2, 2,46 obyv. (2002) srov. 2,82 mil. obyv. (1984). Polit., kult. a hosp. středisko státu. Dop. křižovatka (žel., dálniční - Autostrada del Sole, letiště Fiumicino, Ciampino, podzemní dráha, rychlodráha, přístav Civitavecchia). Středem města je náměstí Piazza Venezia a hl. ulice Corso. Na bývalém Martově poli je středověké m., na pravém břehu ř. jsou moderní čtvrti. Kolem chrámu sv. Petra Vatikán (sídlo papeže). Architektonické památky (Forum Romanum, Koloseum, Hadrianovo mauzoleum - Andělský hrad, Trajánův sloup, Circus maximus, chrámy, náhrobky, lázně, paláce), muzea, obrazárny. Akademie věd, um. a hud., univ. (zal. 1303) a jiné vysoké školy, mez. organizace (FAO - Organizace OSN pro výživu a zemědělství), knihovny, archív, div., zool. a bot. zahrada, planetárium. Velký tur. ruch. Dějiště letních olympijských her 1960. Nejst. archeol. památky z 10.-9.st. př.n.l. Kolem pol. 8.st. př.n.l. splynula sídliště Latinů, Sabinů a Etrusků v jednu osadu - základ m. Ř. Tradice připisuje zal. m. bájnému Romulovi a klade je na 21. 4. 753 př. n.l. - Nejst. opevnění m. (tzv. serviovské), připisováno řím. legendárnímu králi Serviu Tulliovi, vzniklo patrně až ve 4.st. př.n.l. a zahrnovalo Palatin, Kapitol, Quirinál, Viminál, Esquilin, Caelius a Aventin. V období po osvobození Ř. od Etrusků (podle tradice 510 př.n.l.) budována řada chrámů. Galským vpádem 387 př. n.l. m. značně poškozeno, ale rychlee obnoveno. V době Augustově měl Ř. asi l mil. obyv. Požáry v r. 64 n.l. a zejména 80 n.l. vedly k řadě význ. stav. úprav. - Po přenesení centra řím. říše do Konstantinopole (330) R. postupně zastíněn jinými it. m. (Ravennou, Milánem); 410 dobyt Alarichem, 455 Vandaly, 546 a 549 Ostrogóty. Jeho význam znovu rostl se vzestupem moci papežů, kteří jej 754 získali na zákl. Pipinovy donace. 1147 lid. povstání v čele s Arnoldem z Brescie, 1347 pokus Coly di Rienzo o restauraci rep. podle ant. vzoru; 1303 zal. papež Bonifác VIII. univ. - V renes. jedno z význ. kult. center, zejm. bohatou stav. činností. 1527 silně poškozen (Sacco di Roma). Svět. významu opět dosáhl za protireformace jako centrum katolicismu. 1798 vyhlášena po obsazení círk. státu rev. fr. vojskem řím. rep., která zanikla 1799 po příchodu neapolských vojsk. 1809-14 Ř. součástí fr. císařství, od 1815 znovu v rukou papeže. Za rev. 1849 v Ř. vyhlášena rep. (G. Mazzini, G. Garibaldi), ale intervence fr. armády vedla k její porážce a znovunastolení moci papeže. Za prusko-fr. války 1870-71 obsadili Ř. it. dobrovolníci a král. vojsko (20. 9. 1870); papež se stáhl do Vatikánu, Ř. se stal hl.m. Itálie. Tzv. pochod na Řím 1922 vedl k nastolení fašist. diktatury. Lateránskými smlouvami 1929 omezena světská moc papeže na Vatikánské Město. Za 2.svět. války 1943 Ř. obsazen něm. nacist. vojsky, 4. 6. 1944 obsazen jako otevřené město Spojenci. - Prům. stroj., polygr., oděvní, dřevozpracující, petrochem. (rafinérie), potr., filmový, klenotnický.
