interiorizace
interiorizace [lat.], internalizace - psychol. zvnitřňování; opak exteriorizace; a) způsob převedení vnější (předmětné) činnosti do nitra osobnosti (etické principy spol. jsou např. internalizovány do vnitřních vzorců jednání); b) proces, kterým jsou objekty či operace vnějšího světa zvnitřněny do psychických představ tak, že je s nimi možné pracovat v myšlenkových operacích; toto pojetí rozpracovali v sov. psychol. zejm. L. S. Vygotskij, A. N. Leonťjev a P. J. Galperin; c) pojem užívaný J. Piagetem v jeho teorii inteligence k vyjádření vřazení vnějších operací do systému mentálních operací zrajícího subjektu (zvnitřnění aktů manuální činnosti do mat. operace).
