zlatý věk
zlatý věk, řec. mytol. první ze čtyř (resp. pěti) věků; šťastná doba vlády Kronovy (v řím. mytol. Saturnovy), kdy lidé ctili čest a spravedlnost a žili v trvalém míru. V následujících dobách (věk stříbrný, bronzový a železný) postupně docházelo k mravnímu rozvratu, způsobenému láskou k majetku a válkou. U Hésioda následuje po bronzovém věku ještě pokolení héroů, které bylo spravedlivější a lepší než generace předcházející. - Představa o postupně upadajících pokoleních je odrazem pesimistického názoru na etické a sociální stránky vývoje lidstva (opačný vývoj představuje např. báje o Prométheovi), který ovlivnil i novodobou generaci některých myslitelů (J. J. Rousseau).
