ziamet

ziamet [turečtina], středně velká pozemková držba v osmanské říši, poskytovaná jako léno sipáhíům. Spjata s plněním řady povinností, především službou v těžkém jezdectvu. Její hodnota byla vymezena ročním důchodem od 20 do 100 000 akče (malá stříbrná mince). 1839 byly z. v souvislosti se zrušením voj.-lenního systému likvidovány.