zevlovat
zevlovat, lelkovat, okounět; ov. flákat se (odtud flákání a flákač). Nečinně a přitom zvědavě přihlížet nějaké činnosti, případně postávat. Např. jenom neustále zevluje a nic jiného nedělá. Zevlující osoba je zevloun. Odtud podst. jm. zevlování a slovesný tvar zevlující.