zemský soud
zemský soud, v č. zemích za feudalismu nejvyšší soud, příslušný pro šlechtice a svobodný (tzv. deskový, v zemských deskách zapsaný) majetek. Český z. s. v Praze se vydělil kolem pol. 13.st. z příležitostných polit. soudních shromáždění velmožů na panovnickém dvoře. Moravský z. s. se ustavil při dvou hl. zeměpanských sídlech v Olomouci a v Brně, kde se soudní zasedání střídala. Formálně předsedal z. s. panovník (většinou zastupován nejvyšším purkrabím pražským a moravským zemským hejtmanem), v praxi však z. s. ovládala vyšší šlechta. V 15.st. se páni začali dělit o místa přísedících s rytíři v poměru 12:8 v Čechách a 14:6 na Moravě. Vliv zemských soudců byl vyjádřen zasedacím pořádkem, přesně stanoveným podle úřední hodnosti a urozenosti přísedících. Agendu z. s. řídili nejvyšší zemští úředníci (komorník, sudí, písař), kteří dbali o zachovávání detailně propracovaného procesního pořádku a o zápis jednání do úředních knih - zemských desek. Z. s. zasedal zhruba čtyřikrát ročně a jeho výlučnou jednací řečí byla do 20. let 17.st. čeština. Před z. s. příslušely všechny žaloby na osoby z vyšších stavů (pány a rytíře) a záležitosti svobodného nemovitého majetku, který byl podchycen v zemských deskách. Rozhodnutí z. s. byla konečná a v civilních záležitostech jim podléhal i král. Jelikož na z. s. zasedali též šlechtici, kteří tvořili jádro zemského sněmu, mezi zasedáními sněmu mohla být na z. s. přenesena také určitá zákonodárná a správní pravomoc. Méně závažné záležitosti přesouval větší z. s. na podřízený menší z. s., na němž rozhodovali tzv. menší zemští úředníci z řad rytířstva. - Podstatnou změnu přinesly teprve reformy v době osvícenského absolutismu. 1783 byl reorganizován z. s. v Praze a v Brně jako první instance nové soustavy soudnictví, příslušná pro držitele deskových statků (šlechtice, města a círk. korporace).
