zbrojmistr polní
zbrojmistr polní, pův. Waffenmeister, Zeugmeister, Feldzeugmeister - vysoká voj. hodnost zejm. v habsburské rak. armádě. Objevila se se zaváděním dělostřelectva jako samostatného druhu vojska koncem 15.st., a to souč. ve Francii (grand maïtre de l,artillerie, velmistr dělostřelectva) a v Německu, kde císař Maxmilián I. 1510 zavedl funkci Hauszeugmeister; z. p. byl nejvyšší správce veškerého dělostřelectva, zbrojnic a výzbrojního materiálu. V 16. a zač. 17.st. tuto funkci často vykonávali měšťané. V 17.st. se z. p. stal po generalfeldoberstovi (velícím generálu) a polním maršálkovi nejdůl. osobností v rak. válečné radě; až do 1691 měl právo obsazovat všechna místa u dělostřelectva. Tato funkce v 19.st. ve většině armád zmizela nebo zůstala pouze funkcí čestnou či titulární. V habsburské monarchii funkce polního zbrojmistra zůstala jednou z nejvyšších generálských hodností. Po polním maršálkovi (který velel armádě) byl z. p. nejvyšší hodností a od povídal hodnosti generála druhu vojsk v jiných armádách (např. v pruské). V této hodnosti velel zpravidla armádnímu sboru, ale často i celé armádě (L. A. Benedek 1866). 1908 v rámci reorganizace byla tato hodnost změněna a z. p. se stal generálskou hodností tech. druhů vojsk.
