zatížení
zatížení 1. stav . vnější síla statická nebo dynamická (s časem proměnná), která působí na stav. konstrukci. Z. musí být v rovnováze s reakcemi v podporách. Dále musí být splněny podmínky rovnováhy stavby v každém bodě stav. konstrukce. Rovnováhou stav. konstrukcí se zabývají obory statika stav. konstrukcí a pružnost. Z., se kterým se musí při navrhování stav. konstrukcí počítat, je dáno předpisy a normami (podle oborů); počítá se s velikostmi z. v mezním stavu, které jsou větší než skutečné. Z. se dělí na stálé (vlastní tíha konstrukce) a nahodilé (dlouhodobé, krátkodobé, mimořádné). Konstrukce se počítají na kombinaci z. základního (stálé, dlouhodobé a krátkodobé) a mimořádného (stálé, nahodilé, dlouhodobé, popř. některá krátkodobá a jedno mimořádné). Při výpočtu podle mezních stavů se vychází z výpočtových z., která jsou rovna normovým z. násobeným součinitelem spolehlivosti z. V.t. mezní stav; 2. energetika výkon odebíraný v určitém okamžiku nebo časovém úseku; výkon požadovaný od zařízení za určitých podmínek z výrobny, el. sítě nebo z energetické soustavy. Průběh z. za určité období (den, měsíc, rok) se nazývá diagram zatížení.
