z Vřesovic
z Vřesovic, český šlechtický rod, jeho předkové Medvídkové z Vřesovic (dnes Březovice u Kyjova) žili na Moravě. Do Čech přišel v husitském období Jakoubek z V., který položil základy rodové moci. Jeho syn Jan z V. (†kolem 1478) dědil statky v sv. Čechách; jeho potomci se rozštěpili na pětlinií: Brozanské z V., Vřesovce z V. a z Doubravské Hory, Kostomlatské z V., Kyšperské z V. a žlutickou větev. Vilém z V. (†1640) byl spolu s bratrem Volfem Ilburkem z V. (†1634) 1607 povýšen do panského stavu, 1628 oba získali titul říšských hrabat. Poslední člen rodu Jan Kyšperský z V. zemřel před 1755. V.t. (z) Vřesovic Jakoubek; (z) Vřesovic Václav. z Vřesovic Jakoubek , †asi 1461, č. politik a válečník. Jako zchudlý šlechtic přišel z Moravy do Čech, přidal se k husitům a byl jimi ustanoven hejtmanem v Bílině. 15. 6. 1426 se účastnil bitvy u Ústí nad Labem. Voj. úspěchy a polit. obratnost učinily z Jakoubka vůdčí osobnost severoč. husitství ve 30. letech 15.st. Jakoubek z V. tuto situaci využil k získání velkého pozemkového majetku, který po skončení rev. ještě rozmnožil v následujících desetiletích, když zprvu podporoval Habsburky a od 1448 Jiřího z Poděbrad. z Vřesovic Václav, 1532 - 18. 6. 1583, č. šlechtic; rada komorního soudu a komorník arcivévody Ferdinanda Tyrolského. Vyznáním luterán, energicky si počínal jako člen komise, jejímž úkolem bylo vypracovat návrh znění České konfese. Její text dal 1579 vytisknout, čímž upadl v nemilost císaře Maxmiliána II. Stáhl se proto do polit. ústraní a věnoval se alchymii a literatuře. Pořizoval si genealogické a hist. zápisky k chystané práci o č. dějinách.
