vzorce chování
vzorce chování, etologie , psychol . zákl. jednotky sociálního projevu živočichů a člověka vytvářené v různých typech interakcí, které zpětně ovlivňují. V. ch., jejichž nejelementárnější složkou jsou tzv. vzorce pohybu, vznikají na zákl. nápodoby vzoru, představujícího pro jedince optimální konstelaci příznivých, žádoucích či chtěných kvalit (vlastností, projevů). Na vyšší úrovni lze hovořit o psychol. identifikaci se vzorem, zal. na autoritativních i emocionálních složkách vzájemného působení mezi vzorem a jedincem. Na přijetí (osvojení) v. ch. má výrazný vliv systém sociálního posilování (odměna) či potlačování (trest) projevů, jež v. ch. zahrnují. Někteří autoři vysvětlují napodobovacími a identifikačními mechanismy vzniku v. ch. i takové spol. jevy, jako je např. kriminalita a antisociální projevy.
