vrt
vrt, hor . kruhový otvor v horninách nebo zeminách, např. pro trhací práce, pro větrání, odvodňování, geol. průzkum, injektování, těžbu. V. vzniká rotací vrtacího nástroje nebo rotací s příklepem; vrtá se ručně nebo s podpěrou. Při hlubokých v. (průzkum ložiska, těžba ropy a plynu) se užívá k vrtání hlubinná vrtací souprava složená z vrtací věže, vahadla nebo rotačního stolu a pohonu; k vrtání se používá soutyčí s dlátem nebo vrtací korunkou.
