vizuální percepce
vizuální percepce, komplexní proces zrakového vnímání spojující fyziol. složku vidění s psychickou složkou individuálních dispozic a zaměřenosti jedince v nejrozsáhlejší a nejdynamičtější percepční systém člověka a většiny živočichů. Pro v. p. jsou důležité kontury vnímaných předmětů, podněcující k činnosti tzv. tvarové detektory, tvořené určitými skupinami neuronů v mozkové kůře. Kombinace všech výrazných znaků vnímaných objektů umožňují vytvoření komplexního zrakového vjemu, na jehož vnitřní interpretaci (,,dešifraci") se podílí především individuální zkušenost. Jejím prostřednictvím se ve značné míře dotváří v mozkové kůře přesnější obraz objektu (např. nejasně viděného předmětu). - V oblasti psychol. přinesl v hist. kontextu nejcennější poznatky o v. p. gestaltismus, jehož některé hypotézy a teorie byly aplikovány nejen v rámci psychofyziol. směrů, ale i jiných oborů (struktura vizuálního vjemového pole, tvarové zákonitosti v. p. formulované tvarovými zákony, principy vzniku zrakových klamů a iluzí ap.). V.t. vidění; zrak; zrakové orgány.
