virtus
virtus [-ú-, lat.], mužnost, statečnost, zdatnost, ctnost; vlastnost, patřící k zákl. hodnotám řím. etiky. Personifikovaná Virtus byla uctívána jako bohyně a byly jí stavěny chrámy. V řím. filoz. literatuře ekvivalent řec. areté.
virtus [-ú-, lat.], mužnost, statečnost, zdatnost, ctnost; vlastnost, patřící k zákl. hodnotám řím. etiky. Personifikovaná Virtus byla uctívána jako bohyně a byly jí stavěny chrámy. V řím. filoz. literatuře ekvivalent řec. areté.