velkostatek
velkostatek, v epoše feud. držba půdy s osedlými zemědělci, jejichž ekon. a práv. vztah k vlastníku v. měl povahu poddanství; za kap. velký kap. zeměd. závod. - Feudální v. nebyl jen výr. zeměd. celkem, ale i polit. správní a soudní jednotkou (patrimoniální soustava). Menší rozptýlené celky tvořily statky (panství), jejich souhrnem byl v. Hl. vlastníky v. byli po celou epochu feud. panovník, šlechta a církev, v některých zemích i města (v č. zemích od 15.st.). Vlastnický podíl feud. třídy se v průběhu hist. vývoje měnil; velikost pozemkového vlastnictví určovala mocenskopolit. postavení vlastníků. Feud. v. zanikl ve většině evr. zemí od konce 18. do 2.pol. 19.st. (ve Francii za fr. burž. revoluce konce 18. století, v Rakousko-Uhersku 1848, v Rusku 1861). - Přechod od feud. ke kap. byl podle specifických podmínek jednotlivých zemí provázen buď likvidací feud. velkostatků burž. revolucí a rozdělením jejich půdy rolníkům (farmářům) a zčásti i jednotl. statkářům (Francie), nebo postupnou přeměnou feudálního v. ve v. kap. při zachování řady feud. přežitků (tzv. pruská cesta, typická zvl. pro Prusko, Rakousko-Uhersko a Rusko). Kap. v. vyrábí pro trh k dosažení zisku, přičemž používá námezdní práce zeměd. dělníků či práce drobných rolníků za pronájem části půdy nebo za zapůjčení potahů, strojů ap. V. je obhospodařován buď přímo vlastníkem půdy - velkostatká řem, nebo nájemcem; výrobu zpravidla organizuje správce v. - Totalitní kom. režimy zejm. v Evropě provedly likvidaci velkostatků v rámci tzv. kolektivizace; v ČSR v několika etapách v létech 1945-50. V.t. agrární reformy.
