vachdati-mavdžud
vachdati-mavdžud [-ty-, arab., jednota jsoucího], středověké panteistické učení, jež bylo rozšířeno v muslimských zemích Východu; mělo vztah k ind. mater. filoz. Tvrdilo, že bůh je svět, duch a hmota tvoří jednotu, příroda je věčná a nestvořená.
