výpar vody
výpar vody, přestup vodní páry do atmosféry odtrháváním rychle se pohybujících molekul H2O z povrchu vody, sněhu, ledu, vlhké půdy a kapek či krystalů oblaků a srážkových elementů v atmosféře; takto se uvolní ty molekuly, jejichž rychlost (a tudíž i energie) je dostatečná k překonání vazebných sil mezi molekulami. V. v. roste s teplotou; ve skutečnosti je rozdílem dvou toků molekul, odtrhávajících se od vypařovacího povrchu a vracejících se k němu. Při nasycení vzduchu vodní párou výpar ustává (oba toky molekul jsou v rovnováze). Max. možný v. v. při dané teplotě (do naprosto suchého vzduchu) se nazývá potenciální výpar nebo výparnost. V. v. je důl. složkou vodní bilance, tedy koloběhu vody.
