východoindické společnosti
východoindické společnosti, obch. společnosti zakládané v 17.-18.st. v řadě evr. států (Anglie, Nizozemí, Dánsko, Francie, Portugalsko, Švédsko, Skotsko, Rakousko) pro podnikání v tzv. Východní Indii. Většinou měly obch. monopol, zvl. práva, privilegia a vládní podporu. V počáteční fázi se pouze zapojovaly do už existující sítě obch. vztahů a spojení mezi as. státy, Afrikou a Evropou, od pol. 18.st. prováděly vl. aktivní koloniální politiku. Důsledkem bylo vytvoření brit., fr. a niz. koloniálních říší v Asii, polokoloniální nebo jinak závislé postavení formálně samostatných zemí (Čína, Thajsko). Nejvýznamnější v. s. byly: a) anglická (East India Company), zal. 31. 12. 1600; měla monopol na obch. v oblasti na V od mysu Dobré naděje k Magellanovu průlivu. Zakládání faktorií na Sumatře vedlo ke konfliktu s niz. konkurencí, hl. zájem od 1623 zaměřen na Indii, kde se hl. centrem stalo m. Surat, od 2.pol. 18.st. Bombaj, Kalkata a Madrás. Od angl. koruny obdržela 1661 právo vést válku a uzavírat mír, 1686 držet vojsko a nám. flotilu. 1702 sloučena s konkurenční spol. (zal. 1698). V soupeření s niz., port. a fr. společnostmi upevnila své postavení v Indii, stále výrazněji ovlivňovala politiku místních států. 1746-63 vytlačila z Indie Francouze (karnátacké války), dobytím Bengálska (1757, R. Clive) ovládla sv. Indii, a vytvořila tak předpoklady ovládnutí většiny Indie (do 1849) a Barmy (do 1852). Sílící odklon od obch. podnikání ved1 1773 a 1784 k rozšíření vládní kontroly nad spol. (první gen. guvernér W. Hastings). Hl. zdrojem příjmů se staly daně (v.t. zamíndárí) a jiné způsoby vykořisťování; od 1813 byl jediným monopolem obch. s Čínou. 1833 byla spol. jako obch. organizace zrušena. Za povstání sipáhíů 1857-59 byla 1858 zrušena úplně; Indie se stala britskou korunní kolonií; b) francouzská (La Čompagnie des Indes Orientales), zal. 1664 z iniciativy J. -B. Colberta, první faktorie byla v Suratu; cílem bylo získat monopol na obch. s již. Indií; od 1683 bylo centrem Puttuččéri. Do 20. let 18.st. prosperovala, ale většímu rozvoji bránil její feud. charakter a reglementace činnosti vládními komisaři. 1719 byla spojena s ostatními fr. obch. společnostmi v tzv. Compagnie des Indes (Indická spol.), která měla monopol na veškerý fr. zámořský obch. Územní ztráty této spol. v Africe a Americe vedly k jejímu oslabení, pozice v Indii ztratila v karnátackých válkách 1746-63 (J. F. Dupleix, B. F. LaBourdonnais). 1769 rozpuštěna, krátce obnovena 1785 až 1795; c) nizozemská viz Sjednocená východoindická společnost.
