válka o Nizozemí
válka o Nizozemí, též nizozemská válka - evr. koaliční válka 1672-78, vyvolaná fr. králem Ludvíkem XIV., podporovaným angl. králem Karlem II. Francie usilovala o rozdělení Nizozemí, které spoluvytvářelo obranné koalice proti fr. expanzi; Anglie dále posilovala své postavení v zámořském obch. (třetí anglo-niz. válka 1672-74); jejich spojencem se stalo Švédsko, upevňující svou pozici v Baltském moři. Boje byly zahájeny průnikem fr. vojsk (bez vyhlášení války) do Nizozemí; Nizozemci ubránili Amsterdam za cenu otevření mořských hrází a zaplavení země. Krizová situace v Nizozemí vedla k zavraždění bratrů Wittů, usilujících o dipl. řešení konfliktu, a k nastolení vojenské vlády v čele s Vilémem III. Oranžským. 1673 se zformovala niz.-rak.-špan.-dán.-braniborská protifr. koalice. Neúspěšný průběh nám. bojů Angličanů s Nizozemím a obavy angl. parlamentu z přílišného zesílení moci Francie vedly k uzavření míru mezi Anglií a Nizozemím. Švéd. voj. expanze v sev. Německu byla zastavena (1675 bitva u Fehrbellinu) a rovněž Ludvík XIV. byl nucen ustoupit od svého hl. cíle. V. o N. ukončena mírovým kongresem v Nijmegenu 1677-79.
