váhy obecně
váhy, zařízení k určování hmotnosti těles podle tíhy, kterou působí vážené těleso na podložku; tato síla se měří vyvážením závažím známé hm. u v. vahadlových (pákových) nebo změnou fyz. veličin, kterou tato síla v měrném tělese vyvolává (délky, tlaku, el. odporu, el. napětí). V. vahadlové (pákové) se obvykle skládají z dvojramenné páky (soustavy pák), a to: a) páky rovnoramenné, na jejímž jednom konci jsou upevněny misky nebo plošiny k ukládání váženého tělesa a na druhém konci miska k ukládání výměnných závaží (v. analytické); b) páky (soustavy pák) nerovnoramenné, kde hm. závaží je menší (záleží na poměru délky ramen); např. dříve užívaný přezmen, u něhož se závaží stálé hm. posouvá po delším rameni páky, v. desetinné (decimální), v. setinné (centezimální), u nichž má závaží hm. 1/10, popř. 1/100 váženého tělesa. Ke zjednodušení a k urychlení obsluhy se používají v. sklonné, u nichž je závaží stálé hm. na páce, jejíž sklon, převáděný na ukazatel ručičkový nebo digitální, udává hm. váženého tělesa (v. listovní, v. automatické). V. využívající změnu fyz. veličiny jsou např. v. pružinové, nazývané někdy mincíř, kde vážené těleso je zavěšeno na pružině obvykle válcové (popř. pružině torzní), jejíž deformace ukazu- je na stupnici tíhu váženého tělesa. Údaje pružinových v. závisí na velikosti zemské tíhy, a proto na různých místech neudávají stejné hodnoty. U v. elektromech. se tíha břemene přeměňuje na el. veličinu (napětí, proud) principem magnetostrikčním (Wiedemannův jev) nebo změnou odporu měrného tělíska vlivem jeho deformace působené tíhou břemene. U vah hydraulických a pneumatických se zatížením způsobovaným váženým tělesem mění tlak kapaliny nebo plynu uzavřeného v měrné krabici. Podle použití jsou vedle obchodních, laboratorních, provozních a v domácnosti používaných v-. i váhy jeřábové, mostní, sklopné, dopravníkové (pásové), dávkovací ap. Citlivost a přesnost v. závisí na jejich konstrukci a na hmotnosti vážených těles.
