děloha
děloha, 1. anat. lat. uterus, slov. maternica, ang. womb - orgán samičího pohlavního ústrojí savců, v němž se zpravidla vyvíjí vajíčko nebo zárodek, resp. část pohlavních vývodů samic některých bezobratlých a nižších obratlovců, kde se hromadí vajíčka. D. samic savců mají různý tvar. Tak např. samice hlodavců mají d. dvojitou, samice hmyzožravců a lichokopytníků mají d. dvourohou, primáti včetně člověka mají d. jednoduchou. - U ženy je d. dutý svalový orgán hruškovitého tvaru uložený v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem. Je orgánem, do jehož sliznice se může zahnízdit rozrýhované vajíčko (blastocysta) a kde pak dále probíhá vývoj zárodku a jeho obalů. D. se dělí na vyklenuté dno (fundus uteri), tělo (corpus uteri) a dolní, zúženou část, krček (cervix uteri). Oddíl krčku, hmatný z pochvy, se nazývá čípek (portio vaginalis uteri). Dutina d. je u dna v pravém a levém rohu otevřená do vejcovodů. Výstelku dutiny děložní tvoří sliznice (endometrium). U dospělé ženy se sliznice mění v cyklu 28 dnů (menstruační cyklus). Střední vrstvy stěny d. tvoří svalovina (myometrium). Je složená ze spirálovitě propletených snopců hladkého svalstva. V těhotenství se svalová vlákna zvětšují (až na 7-10 násobnou délku). Zevně je větší část d. kryta pobřišnicí; 2. bot. cotyledon - obvykle plochý listový útvar, který je součástí embrya. Při nadzemním klíčení vyrůstá děloha ze semene nad zem a stává se prvním listovým orgánem rostliny. Při podzemním klíčení zůstávají dělohy nebo děloha v semeni a nad zem vyrůstají až první pravé listy. Dělohy některých rostlin jsou bohaté na zásobní látky, které se spotřebují při klíčení. Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, jednoděložné rostliny jednu. U nahosemenných rostlin se obvykle vyvíjí větší počet děloh.
