ucho
ucho, biol. 1. a) auris - sluchový a rovnovážný orgán obratlovců včetně člověka. Dělí se na u. zevní, stř. a vnitřní. - Fylogenet. nejst. je labyrint, který se vyskytuje poprvé u mihulí. Stř. u. se vyvinulo v souvislosti s přechodem obratlovců k suchozemskému způsobu života; vyskytuje se poprvé u obojživelníků. Zevní u. mají vyvinuto pouze savci; b) hovorově se jako u. ozn. jen ušní boltec; 2. bot. rod hub viz Hirneola; 3. archit. zdobné ukončení svislého páskového kamenného nebo štukového rámování okenního nebo dveřního otvoru ve tvaru voluty, boltce, otazníku. Oblíbeno zvl. v barokní architektuře.
