turecká kinematografie
turecká kinematografie, před mladotureckou revolucí (1908) bránil šíření filmu islám; do 1914 působilo 6 kin, muži a ženy je navštěvovali odděleně. 1922 vzniklo film. studio Kemal-film. Ve 30. letech s filmem spolupracoval i N. Hikmet Ran. Produkce byla po stránce kvalitativní i kvantitativní slabá. Po Atatürkově smrti (1938) se zostřila cenzura, snížení dovozu filmů za 2.svět. války umožnilo konjunkturu: aktivně se kinofikoval venkov, zejm. Anatólie, převládla orientace na pseudolidové melodrama. Po 2. světové válce (1950) se zvýšila produkce na 50 filmů ročně a vyčlenila se skupina neorealistů. Jedenáct vůdčích výroben založilo 1952 Ligu přátel tureckého filmu, 1956 vznikl Svaz tureckých filmařů, ustavily se nár. film. festivaly (Adana, Antalya) a ceny. V 60. letech se produkce zvýšila na 200 filmů ročně, v 70. letech až na 300. Převážná část je orientována komerčně.
