tuky
tuky, složené slouč. nerozpustné ve vodě, rozpustné v org. rozpouštědlech, např. ethyletheru, petroletheru, chloroformu. Přír. t. jsou směsí různých triacylglycerolů, tj. esterů mastných kys. a trojsytného alkoholu glycerolu. Hydrolýzou t. hydroxidy alkalických kovů se uvolňuje glycerol a vznikají alkalické soli mastných kys., tj. mýdla. Mastné kys. obsažené v t. mají sudý počet uhlíkových atomů; jsou buď nasycené, např. palmitová a stearová kys., nebo nenasycené, např. olejová, linolová, linolenová a arachidonová kys. T. s vysokým obsahem nenasycených mastných kys. jsou tekuté. Hydrogenací, tj. přeměnou nenasycených mastných kys. v triacylglycerolech v nasycené vznikají t. pevné konzistence, tzv. t. ztužené. T. jsou pro svůj vysoký obsah energie význ. složkou výživy. Slouží v organismu jako rezervní látky. Linolová a linolenová kys. jsou nepostradatelnými složkami potravy (vitamín F). T. jsou rovněž význ. stav. a zásobními prvky tkáňových, buněčných a subcelulárních struktur. T. mají mnohostranné použití v prům., zejm. v potravinářství a ve výr. mýdla. - V živých organismech tvoří t. pro svou energetickou hodnotu látky zásobní. V rostlinách se zpravidla shromažďují v semenech a plodech, u člověka a některých živočichů v podkožním vazivu, kde tvoří ochrannou izolační vrstvu chránící před účinky chladu a vlhkosti, nebo vystýlají některé dutiny tělní k měkkému uložení citlivých orgánů. Z tohoto hlediska mají význ. zejm. u zvířat polárních či vodních. Příjem t. odpovídá u člověka normálně 20 % celkového příjmu energie. Hl. zdrojem v potravě jsou živoč. a rostl. t. Jejich zvýšený příjem může být příčinou aterosklerózy. V.t. tuková buňka; vazivo.
