trojtřídní volební právo
trojtřídní volební právo, nerovné a nepřímé volební právo. Voliči byli rozděleni podle výše přímých daní do tří tříd, z nichž každá volila veřejným hlasováním stejný počet zástupců pověřených účastí ve vlastních volbách. 1849-1918 platilo pro volby do sněmovny poslanců zemského sněmu v Prusku. Malá skupina nejmajetnějších (1. a 2. třída) tak získávala dvakrát více voličů než třída tzv. nezdaněných, tvořící většinu obyvatelstva. Zvýhodňovalo konzervativní strany proti soc. demokracii.
