triumfální oblouk
triumfální oblouk, vítězný oblouk - pův. památník budovaný ve starověku zejm. na oslavu válečných vítězství, v podobě zdi s průchodem, později ve formě bran s lichým počtem průchodů, bohatě arch. členěných a zdobených reliéfy a plastikami (v Římě např. Titův a Konstantinův); později budován opět v období klasicismu. V kř. chrámech oblouk oddělující apsidu nebo chór od lodi.
