trias
trias [řec.] 1. geol. nejst. stratigraf. útvar mezozoika; zavedený 1834. Dělí se na oddělení spodní, stř. a svrchní t. Geosynklinální vývoj t. se označuje jako alpínský a je základem stupňového dělení, hl. v Evropě. V germánském vývoji se rozlišují oddělení (pův. souvrství) buntsandstein, muschelkalk a keuper a převládají v něm klasické uloženiny nad karbonátovými; v alpínském vývoji je tomu naopak. Oblasti odlišného vývoje v Evropě byly od sebe odděleny vindelickým hřbetem; po určitou dobu existovalo spojení mezi geosynklinálním mořem alpínské oblasti a epikontinentálním mořem germánským. Délka trvání t. se udává 30-35 mil. let; 2. viz triáda.
