trajektorie
trajektorie [lat.] 1. mat. v teorii diferenciálních rovnic křivka, která je parametricky popsána řešením soustavy diferenciálních rovnic. Např. t. autonomního systému obyčejných diferenciálních rovnic x = -y , ý = x jsou x = A cost , y = A sint , tj. kružnice se středem v počátku a s poloměrem |A |. Geom., popř. topologickou strukturou t. nebo soustav t. se zabývá kvalitativní teorie diferenciálních rovnic. Jde v ní např. o otázky omezenosti, periodičnosti, stability, větvení (bifurkace) trajektorie; 2. fyz. křivka, kterou opíše pohybující se bod (částice, hmotný bod). - Izogonální t. soustavy křivek, křivka protínající každou křivku soustavy pod stejným úhlem (je-li úhel pravý, jde o tzv. ortogonální t.). V.t. loxodroma.
