tradicionalismus
tradicionalismus [-iz-] 1. lpění na tradici, snaha o její zachovávání; 2. směr teol., jehož stoupenci vystupují proti pokusům o revizi náb. dogmatiky, motivovaným snahou po přizpůsobení věrouky změnám ve spol. životě a ve vědomí věřících. Na rozdíl od zastánců modernismu trvají představitelé t. na neměnném charakteru náb. učení v obavě, že jakákoliv změna náb. dogmatu ohrozí základy celého náb. systému. K výraznému vystoupení tradicionalistů proti modernizaci katolicismu došlo v průběhu II. vatikánského koncilu.