topika
topika [řec.], 1. též topikum lék. látky k lokálnímu - topickému - použití na kůži a sliznici. Odtud příd. jm. topický - t. ekzém a topická léčba apod. 2. log. soubor aristotelské logiky, kt. zkoumá, jak dojít k závěrům na základě daných východisek; dovednost, znalost správně formálně a věcně argumentovat v řecnickém i písemném projevu; 3. teol. soubor návodů pro teologickou disputaci při využití biblických citátů; 4. liter. topoi - metoda literárního výzkumu.
