tisk
tisk, 1. polygr. a) prac. postup při výr. tiskovin, při němž se tisková barva přenáší z tiskové formy na potiskovaný materiál; b) výsledek tohoto postupu, tj. souhrnné ozn. pro tiskoviny. Někdy se tento termín užívá pouze ve smyslu periodického tisku (tj. denní tisk a ostatní čas.). - Prac. postupy a tiskové tech. se liší podle povahy tiskových forem a jejich tisknoucích a netisknoucích částí. Zákl. tiskovými tech. jsou: a) t. z výšky (odvozené tech.: knihtisk, nepřímý knihtisk a flexografie), tiskové formy mají vystouplý reliéf, jehož tisknoucí části jsou podstatně vyvýšeny nad netisknoucími. Barva se rovnoměrně navaluje na povrch reliéfu a tlakem se přenáší na potiskovaný materiál; b) t. z plochy (odvozené tech.: kamenotisk, litografie, ofsetový tisk, světlotisk), tiskové formy nemají reliéf a tisknoucí i netisknoucí prvky jsou rozloženy na povrchu ve stejné výšce. Barva se navaluje rovnoměrně po celé tiskové formě a zachycuje se na oleofilních tisknoucích prvcích. Hydrofilní netisknoucí prvky přijímají vodu a odpuzují tiskovou barvu. Podstatou je využití fyz. chem. vlastností rozdílných materiálů a jejich úpravy povrchu na oleofilní a hydrofilní; c) t. z hloubky (neotypie, odvozené tech.: hlubotisk, ocelotisk, heliogravura, měditisk), tiskové prvky jsou do povrchu tiskové formy vyhloubeny (leptáním či rytím). Tisková barva vyplňuje vyhloubená místa (u hlubotisku jemné pravidelné buňky o různé hloubce) a přenáší se tlakem v různě tlustých vrstvách na potiskovaný materiál; d) průtisk, sítotisk, tiskovou formu tvoří šablona na sítu, na tisknoucích místech je šablona prostupná a tříčem se jí protlačuje tisková barva na potiskovaný materiál; e) elektrostatický tisk; využívá vlastnosti některých polovodičů a přenáší bez tlaku (rozdílem el. potenciálů) obraz na potiskovaný materiál. - U všech tiskových tech. musí být pro každou tiskovinu zhotovena vždy nová tisková forma. Zhotovení tiskových forem je nejsložitější fází polygr. výroby. Do ní zasahuje věd.tech. rozvoj nejpodstatněji: např. u fotosazby automat. zapojení počítačů a jejich magn. a elektronické paměti, u reprodukce ilustrací (zvl. barevných) tvorba autotypických bodů pomocí laserových paprsků nebo užití nových, na světlo citlivých vrstev povrchů tiskových forem pro kopírování (fotopolymery, diazosloučeniny). Chemizace a fotochemizace spolu s elektronikou začínají určovat a ovládat zhotovování tiskových forem a automatizaci tisku. Nové reprodukční techniky umožnily zvýšit ilustrovanost a barevnost polygr. produkce. U vl. tiskových strojů a technik nastává velký a rychlý přechod od tisku z výšky, jehož reliéfní tiskové formy, např. z písmoviny a jiných těžkých materiálů, jsou zábranou snadné a rychlé výroby, ke zhotovování tiskových forem lehkých, válcově tvarovatelných, tenkých a obepínatelných kolem formových válců. Tento přechod dává velké možnosti ofsetové tech., která se proto stává univerzální tiskovou tech., vhodnou pro většinu tiskových prací a výhodně využívající fotosazbu a automat. procesy zhotovování reprodukčních podkladů a kopírovacích technik. Všechny moderní postupy zhotovení tiskových forem vyžadují menší počty prac. sil a mohou plně využívat nejmodernější výsledky vědy a techniky; 2. nejst. a nejrozvětvenější prostředek masové informace a propagandy.
