termografie
termografie 1. zobrazovací tech. využívající k vytvoření obrazu změny fyz. nebo chem. vlastností termolabilních látek, např. tavení voskovitých vrstev, nebo chem. reakce (jedna látka se teplem rozkládá na barevné složky nebo dvě látky po zahřátí spolu reagují a poskytnou barevný obraz). Využívá se např. k zobrazení rozložení teplot budov (zjišťuje se únik tepla); 2. lék . diagnostická metoda, při které se registruje infračervené (tepelné) záření vycházející z povrchu lidského těla. lnfračervené záření se snímá buď na dálku (nepřímá t.), nebo kontaktně (přímá t.) tepelnými detektory (tekuté krystaly cholesterolu nanesené v tenké vrstvě). Změny teploty mění molek. strukturu cholesterolu, a tím se mění vlnová délka odraženého světla. l malé rozdíly v teplotě povrchu těla tak mění výrazně zbarvení krystalů cholesterolu. Přímá t. se využívá zejm. při zjišťování onemocnění prsů.
