terč

terč [něm.< rom. jaz.] 1. předmět, zpravidla kruhového tvaru, sloužící za cíl při střelbě; 2. bot. discus - střed úboru některých rostlin z čeledi hvězdnicovitých, tvořený trubkovitými květy, kolem nichž vyrůstají květy jazykovité.