teorie společenské smlouvy
teorie společenské smlouvy, ideal. učení o vzniku státu a práva ze smluvní dohody mezi lidmi. V přirozeném stavu vládla buď idylická neomezená svoboda jednotlivců, nebo anarchie a boj všech proti všem; aby si zajistili osobní bezpečnost, soukromé vlastnictví a jiná přirozená práva člověka, vzdali se lidé části své svobody ve prospěch státu. Prvotní ideje spol. smlouvy se objevily již ve starověku (staročínský filozof Mo-Ti, sofisté, Sokrates, Epikúros); rozvinuté t. s. s. jsou plodem boje buržoazie proti feud. a absolutní monarchii za partnerství v hosp. a polit. vztazích, tj. za vládu buržoazie. Největšího rozkvětu dosáhla t. s. s. v 17. a 18.st. (T. Hobbes, J. Locke, P. Gassendi, B. Spinoza, J. J. Rousseau, ale také A. N. Radiščev v Rusku a T. Jefferson v USA). Ve své době pokroková t. s. s. ukazuje svou burž. omezenost hl. ve víře ve věčnost přirozených práv člověka a občana, především práva na soukromé vlastnictví, a v idealistickém přístupu k podstatě spol. vztahů.
