teorie pole
teorie pole 1. fyz . teorie vlastností a chování fyz. systému spojitého charakteru (pole), jehož stav je určen jednou nebo více funkcemi skalárního nebo vektorového typu závislými na poloze a času. T. p. je buď teorií konkrétního fyz. pole (elmag., gravitačního, akustického), nebo několika různých polí a jejich vzájemného působení. Zákl. každé t. p. je vlnová rovnice pro výše uvedené funkce, např. skalární a vektorový potenciál elmag. pole. T. p. je lineární (nelineární) podle lineárního (nelineárního) charakteru vlnové rovnice. V kvantové fyz. byla vytvořena a propracována koncepce kvantové t. p. popisující pole, jejichž excitacemi jsou různé typy elementárních částic, např. teorie elektron-pozitronového pole nebo teorie mezonového pole; 2. psychol . viz pole psychologické; topologická psychologie.
