teorie monopolní konkurence
teorie monopolní konkurence, burž. ekon. teorie zkoumající problémy realizace v podmínkách konkurence monopolů; vznikla ve 30. letech 20.st. a jejím zakl. je amer. ekonom E. H. Chamberlin. Podle t. m. k. nespočívá podstata monopolu v ovládnutí rozhodující sféry výr. nebo odbytu daného odvětví, ale v kontrole diferencovaného produktu (lišíclho se od ostatních vlastnostmi, např. barvou, způsobem provedení), kterou provádějí velcí i menší obchodníci (včetně pouličních prodavačů). Konkurence vzniká tehdy, jestliže je trh rozdělen mezi vlastníky substitutů diferencovaného zboží; vazba monopolu a konkurence je podmíněna tím, že diferenciace produktů je provázena vznikem jejich substitutů. Tato teorie se zabývá především problematikou tržních vztahů a výr. činnosti konkurujících si monopolů v podmínkách masové výr. specializované produkce. Analýzy se provádějí na příkladu jednotlivé firmy usilující o dosažení max. zisků. Představitelé t. m. k. využívají teorii výr. činitelů a teorii mezní produktivity a tvrdí, že obj. diferenciace produkce různých firem v rámci odvětví může být příčinou relat. samostatnosti individuálních cen v poměru k tržní ceně, tj. přinášet určitý monopolní efekt. Povrchové tržní procesy tvorby cen a zisků se tak vydávají za procesy vytváření hodnoty a zisku, a tím se zastírá podstata monopolního zisku, kterou je nadhodnota.
