teologie a filozofie
teologie a filozofie, vztah, který jako vzájemné ovlivňování a prostupování filoz. a teologie existuje v záp. myšlení od vzniku kř. teologie. Ta vzniká od 2.st. n.l. jako reakce na boj různých směrů v kř. a na potřebu ideového sjednocení církve, jejího oddělení od gnóze a judaismu. Základy teol. myšlení v kř. vytvořil Origenes, jehož učení však bylo v řadě bodů podrobeno círk. kritice. Z ant. filoz. směrů měly zpočátku na kř. teol. vliv stoicismus (etika, učení o logu), různé varianty platonismu a novoplatonismus. Vliv novoplatonismu je patrný u kappadockých otců (Řehoř z Nyssy, Rehoř Naziánský, Basiléos Veliký), u Augustina, u Pseudodionysia Areopagity aj. Velký vliv měl novoplatonismus po celý středověk (J. S. Eriugena aj.). V evr. teologii a filoz. do 12.st. (obojí vlastně až do 11.-12. st. splývalo) měl rozhodující postavení augustinismus. Od 12.st. došlo k rozsáhlé recepci aristotelismu (ovšem viděného přes prizma novoplatonismu): Tato recepce vedla jednak k albertismu (vycházejícího z díla Alberta Velikého) a tomismu, jednak k heterodoxnímu aristotelismu (David z Dinantu, Siger z Brabantu). Od J. Dunse Scota se tomistický ideál jednoty filoz. a teologie, rozumu a víry začal hroutit, vznikla koncepce dvojí pravdy (nominalismus). M. Luther se odvrací od scholastiky a metafyziky bytí. Ph. Melanchthon ovšem aristotelskou filoz. využíval pro účely systematizace vědění. V katolicismu od 16.st. ožívá tomismus (novoscholastika), jež vrcholí v díle F. Suáreze. Od 19.st. v protestantské liberální teologii existuje vazba na velké systémy něm. filozofické klasiky; teologicky je rozhodující vliv romantického subjektivismu F. D. E. Schleichermachera (A. Ritschl, A. Harnack, R. Otto, E. Troeltsch). V katolicismu došlo k obnově tomismu; novotomismus se stal oficiální filozofií kat. církve encyklikou Lva XIII. (1879). V protestantismu ve 20.st. se zhroutila liberální teologie, nový odklon od filoz. hlásá dial. teologie (K. Barth, E. Thurneysen, F. Gogarten). Od 30. let sílí vliv existencialismu (zvl. Heideggerova) na protestantismus (R. Bultmann, E. Ebeling, *1912), z dalších buržoazních filoz. směrů mají vliv na teol. zejména hermeneutika a různé formy analytické filozofie. V kat. myšlení existují různé variace tomismu (personalismus Mournierův, integrální humanismus Maritainův), vedle toho též novoaugustinismus, novosokratismus, teilhardismus a další.
