takt
takt [lat.] 1. hud. a) rytmický celek; časová jed., složená z určitého počtu těžkých a lehkých dob stejného trvání. Jednoduchý t. má jednu těžkou dobu a lehké doby; ze zákl. jednoduchých taktů dvoudobých (2/2, 2/4, 2/8 - dvoupůlový, dvoučtvrteční, dvouosminový) a třídobých (3/2, 3/4, 3/8 - třípůlový, tříčtvrteční, tříosminový) vznikají t. složené (pravidelně nebo nepravidelně složené, např. 4/4, 7/8 - čtyřčtvrteční, sedmiosminový); b) notový zápis dvěma svislými (taktovými) čarami; 2. jaz. rytmický celek s jediným přízvukovým vrcholem, složený z jednoho či několika slov. Takty se spojují v taktové skupiny dechové (ohraničené nadechnutím) a významové (oddělující myšlenkové celky). V češtině zřídka začíná nepřízvučnou slabikou (předrážka); 3. výp. tech. skupina dob, která je významná z hlediska činnosti počítače; doba mezi dvěma hodinovými impulsy, kdy se v počítači vyskytuje signál představující logickou proměnnou 1 nebo 0; 4. Ohleduplné společenské chováni, slušnost, pozornost, citlivost k okolí.
