tříska obecně
tříska a) v dřevoprůmyslu dřevní částice zpravidla malých rozměrů a různého tvaru, vznikající při zpracování dřeva, např. při řezání pilina, při frézování hoblina, při sekání štěpina; b) ve stroj. technol. odříznutá a deformovaná vrstva materiálu u obrobku. Vytvoření t. předchází v odřezávané vrstvě materiálu velmi intenzívní plastická deformace. Tím se materiál značně zpevňuje, a proto má t. až několikanásobně vyšší tvrdost a pevnost než výchozí materiál obrobku. U materiálů s vyšší plasticitou vzniká t. celistvá. U křehkých materiálů vzniká t. drobená, tvořená jednotlivými vylamovanými částicemi. V praxi vzniká v závislosti na materiálu a geom. řezání velká řada tvarů t. mezi těmito extrémy.
