systémové metody vyzkumu
systémové metody vyzkumu, směr v metodologii věd. výzkumu i spol. praxi, zal. na přístupu ke zkoumaným objektům jako systémům. Výzkum se zaměřuje na odhalování celostnosti objektu, na odkrývání rozmanitých typů vztahů a závislostí uvnitř objektu a převádění získaných poznatků do jednotného věd. obrazu předmětu. Zásady s. m. v. se uplatňují v biol., ekologii, psychol., kyb., tech., ekon., v řízení ap. S. m. v. přímo souvisejí s mater. dial. a konkretizují její principy.
