soustava souřadnic
soustava souřadnic1. mat. a) jednorozměrná, s. s. na přímce p - přímka p a bod O, který se nazývá počátek s. s. Souřadnicí x je poloha bodu P na přímce p jednoznačně určena; b) dvojrozměrná, s. s. v rovině - dvě různoběžky x, y (osy souřadnic) a jejich průsečík O (počátek s. s.). Bod P je jednoznačně dán svými souřadnicemi x a y ; c) trojrozměrná, s. s. v prostoru - tři různoběžky x, y, z a jejich průsečík O. Bod P je jednoznačně dán svými souřadnicemi x, y, z. Jsou-li přímky x, y, resp. x, y, z navzájem kolmé, mluví se o pravoúhlé s. s., nesvírají-li pravý úhel, s. s. se nazývá kosoúhlá. S. s. mají zásadní význam při mapování Země. Na jejím fyzickém povrchu se poloha určuje astr. souřadnicemi, tj. astr. zeměpisnou šířkou a délkou, které jsou vztaženy k místní tížnici. Na referenčním elipsoidu, popř. kouli se používá geod., popř. sférické šířky a délky. Ke kouli se dále vztahuje soustava polárních sférických souřadnic, definovaných délkou oblouku hl. kružnice a sférickým azimutem, a soustava pravoúhlých sférických souřadnic, určených zvolenou hl. kružnicí a soustavou hl. kružnic k ní kolmých. Prostorová poloha je zpravidla určena pomocí pravoúhlých prostorových souřadnic. Zeměpisná délka a izometrická šířka tvoří soustavu symetrických souřadnic. Souřadnice kartografické (kart. šířka a délka) jsou vztaženy ke kart. pólu a zákl. kart. poledníku; používají se v kart. zobrazeních. V.t. cylindrické souřadnice; kartézská soustava souřadnic; kosoúhlé souřadnice; polární souřadnice v rovině; pořadnice; sférické souřadnice; 2. fyz. a) inerci áln í , s. s., v níž platí zákon setrvačnosti: hmotný bod, na nějž nepůsobí žádné síly (nebo jejichž výslednice je nulová), je v ní v klidu nebo se pohybuje rovnoměrně přímočaře. Každá s. s. pohybující se vůči inerciální s. s. rovnoměrně přímočaře, je rovněž inerciální s. s. Ostatní s. s. se nazývají neinerciální; b) těži šťo v á , s. s., jejíž počátek leží v těžišti uvažovaného systému; c) lab o rato rn í , s. s. pevně spojená s pozorovatelem (laboratoří).
