syntax
syntax [řec.] 1. filoz. systém pravidel jazyka, který určuje, jak z daného souboru zákl. prvků - jaz. znaků - je možno tvořit přípustné výroky nebo věty jazyka. S. představuje tu oblast přirozeného nebo umělého jazyka, vztahů lidí k jaz. znaků k tomu, co označují, tj. od sémantického aspektu. S. se zabývá pouze vztahy mezi znaky - jako dílčí disciplína sémiotiky. Syntaktická zkoumání jsou zvlášť důležitá pro sestavování programovacích a strojových jazyků. Rovněž teorie informace patří z hlediska obecné sémantiky do oblasti syntaktických zkoumání; 2. jaz. skladba - oddíl gramatiky, nauka o mluvnické stavbě vět a souvětí. Nově se začíná rozvíjet nadvětná syntax, hypersyntax (syntaktické vztahy mezi relativně samostanými větami); 3. log. viz logická syntax.
