synkrize
synkrize [z řec. syn - spolu, krinein posuzovat], termín, kterým J. A. Komenský označoval svoji metodu poznání. S. podle něho navazovala na metodu analytickou a syntetickou. Měla pomáhat nejen při objevování, chápání a dokazování jednotlivých pravd, ale především při vytváření jednotného a uceleného obrazu světa.
