stud
stud, specifický lidský afekt, vznikající jako reakce proti pův. biol. determinovanému chování v průběhu socializačního procesu; nelibý cit vznikající z obavy před odsouzením za postoj či chování, které jsou v rozporu s konkrétním etickým vzorem, resp. ve vztazích mezi lidmi při reakci na skutečné či domnělé selhání, vniknutí do oblasti intimního života nebo snížení vlastní či cizí hodnoty. V ontogenezi jedince je s. spojen nejdříve s tělesnými funkcemi (vyměšování), s rozvojem myšlení a poznání se rozšiřuje na celou oblast chování a jednání korigovanou mravními normami. Nadměrný (patol.) s. je jedním z podstatných rysů skoptofobie. V sociálně psychol. kontextu je s. chápán jako citová reakce vyvolávaná zkušeností zpochybňující sebehodnocení a sebeúctu (s. jako emocionální výsledek diskrepance mezi hodnocením vlastní osoby a hodnocením druhých; reakce na selhání "já" při sebehodnocení podle ideálu). V hlubinně psychol. pojetí obrana proti exhibicionismu, proti tendenci nekriticky se prosazovat.
