struktura národního hospodářství
struktura národního hospodářství, vnitřní skladba nár. hosp., vytvářená vztahy mezi nár. hosp. (jako ekon. celkem) a jeho jednotlivými odvětvovými, výr., územními a sociálními prvky. Je tedy souborem, systémem těchto prvků a jejich vzájemných vztahů a vazeb; znamená určitou uspořádanost, vzájemná spojení prvků, jevů a procesů v nár. hosp. Je možné rozlišovat tyto stránky struktury nár. hosp.: sociálně ekon., ekon. (reprodukční), odvětvovou, tech.ekon. a oblastní (teritoriální). Sociálně ekon. s. n. h. vyjadřuje stupeň rozvoje výr. vztahů v nár. hosp. a jejich kvalitu. Ekonomická struktura nár. hosp. je dána kvantitativními, i kvalitativními vztahy mezi jednotlivými fázemi social. rozšířené reprodukce, tj. mezi výrobou, rozdělováním, směnou a spotřebou spol. produktu. Jde zejm. o vztahy mezi výr. a nevýr. sférou, vztahy mezi výrobou výr. prostředků a výrobou spotřebních předmětů, o vztahy plynoucí z rozdělování nadproduktu na fond akumulace a spotřeby. Odvětvová s. n. h. je určena charakterem produkce či činnosti v závislosti na charakteru užitné hodnoty konečného výrobku, na použitých surovinách a materiálech a použité technol. Zákl. výr. jednotkou je podnik. Různé podniky stejného či příbuzného výr. charakteru tvoří odvětví. Vzájemné vztahy různých odvětví pak tvoří odvětvovou strukturu nár. hosp. Tech.ekon. s. n. h., jeho odvětví, oborů a jednotlivých podniků vyjadřuje tech. úroveň výr. sil. Oblastní s. n. h. charakterizuje rozmístění výr. sil v oblastně územním průřezu.
