strojírenství
strojírenství, ang. manufacturing - soustava prům. oborů vyrábějících stroje, zařízení, výr. celky a nářadí pro všechna odvětví hosp. i spotřební předměty. Vl. stroj. výroba provozovaná ve strojírnách (strojírenských podnicích) je zaměřena převážně na kovové výrobky, části a mechanismy zpracovávané stroj. procesy (tvářením, obráběním, svařováním) a na montáž a kompletaci celků a zařízení, obsahujících i části a příslušenství vyráběné jinými prům. obory. Z úrovně strojírenství lze odvodit celkovou produktivitu ekonomiky dané země, tech. vyspělost (včetně obranyschopnosti) a životní úroveň. S. se vyvíjelo z pův. manufakturní výr. od 18.st.; přechod od manufakturní výroby k prům. velkovýrobě pomocí strojů se stal základem procesu prům. revoluce. První zemí s rozvinutou strojírenskou velkovýrobou byla Velká Británie, od pol. 19.st. došlo k prudkému rozvoji s. též v Německu a o něco později i v USA. V č. zemích si rozvinutý text. prům. vynutil i vznik prům. stroj., jenž se postupně rozšířil i na výr. strojů parních, obráběcích a zařízení pro potr. prům., doly a hutě i na výr. zbraní (Plzeň, Vítkovice). 1918-39 se s. stalo hl. odvětvím tehd. hosp. Československa a výrazně se prosazovalo při československém exportu.
